Říjen 2010

1.DÍL: TENSHI 天使

24. října 2010 v 16:30 | Yasu |  STORY
"Docela by mě zajímalo, co nám chce ředitelka říct?" zívla dívka v přední lavici a zadívala se na hlouček dívek za ní. Skláněly se všechny nad nějakým časopisem.
"Holky, co tam máte?" zajímala se, vstala a nakoukla přes rameno drobné Keiko. Zavládl šum.
"Tohle by se neměla dozvědět Miyu nebo se zblázní…" usoudila jedna z dívek, když zvedla hlavu, aby se podívala, co ta novina dělá s jejími kamarádkami a jestli s ní souhlasí.
"Naprosto souhlasím…" ozvala se jí odpověď za zády.
"Co bych se neměla dozvědět?"
Tón tohoto hlasu byl zvědavý a dokázal zarazil všechny dívky, co stály u onoho tajemného článku v časopisu.
"Miyu! Víš, to je náhoda že jsi tady tak brzo!" Natsuko, nejlepší kamarádka Miyu, se na ni usmála, sáhla po časopisu a hodila ho do lavice.
"Nebuďte jako malý…" otočí Miyu oči sloup, natáhne se pro časopis, aby si prohlédla, co před ní chtějí tajit. Hudební časopis? Mohlo by tam být něco o její neoblíbenější kapele! Pomyslela si okamžitě a přání se jí splnilo. Něco tam o nich opravdu bylo. Název článku ji zarazil. "Tajemství skupiny-nesnáší se snad?!!"
"Cože? Jak se můžou nesnášet? V minulém článku psali o tom, jací jsou nerozluční přátelé!"
Podivila se a začala číst. Na konci reportáže se zarazila o to víc.
"Možný rozpad kapely?!!"
"Slečna se chce nechat vyzkoušet? Výborně!"
Miyu zvedla překvapeně hlavu a uviděla nad sebou obličej její ne zrovna oblíbené kantorky na japonské dějiny. Rychle mrkla po hodinách, už vážně začala hodina a ona si toho nevšimla!
"Nastupte si k tabuli," poručila učitelka, hmátla dlouhými prsty po časopise, vzala si ho k sobě a šla si stoupnout za katedru, aby na ni všichni ve třídě dost dobře viděli a měli napaměti, že je hodina a ne volná zábava.
Miyu si povzdechla, dneska ji vážně "štěstí" nemine…
Po hodině se dívky vydaly chodbou a rozebíraly novinky ze světa hudby.
"Přece se nesmí rozpadnout!" vrtěla hlavou Miyu až jí dlouhé vlasy barvy čokolády poskakovaly, "Jejich hudba je něco výjimečného, co nesmí zaniknout!"
"Víš Miyu, možná bys to neměla tak prožívat, je to jen hudba a těhle skupin jsou mraky…" zkusila Keiko opatrně nesouhlasit s počínáním kamarádky.
"Nedokážeš u nich vnímat ten rytmus jako já, proto ti přijdou tak obyčejní-ovšem pravda je, že jsou naprosto neobyčejní-Nobu svým hlasem dokáže zázraky, dokáže v tobě vzbudit city! A ta hudba… třeba Rjo-" "Jo tak…" rozesmála se plavovlasá Sayu, "nejde tu ani tak o hudbu jako o toho kytaristu!" Touto větou rozproudila tak trochu jiné téma hovoru, jaký by si Miyu představovala. Cítila jak se jí hrne krev do obličeje pouze při pomyšlení na Rjo-toho podle ní nejúžasnějšího kytaristu světa.
Najednou se otočila a zanechala své spolužačky za sebou. Mířila po chodbě zpátky přímo k učebně, ve které právě měla začít hodina.
Holky jsou slepice… nic neví a ty jejich předsudky jsou… sice pravda, ale nemusí tak to rozebírat! Proběhlo hlavou Miyu a jak rychlým krokem šla a pohledem zarytým do země nevnímala okolí-narazila do nějakého nejspíš dalšího studenta a vypadly jí z rukou poznámky z hodiny japonských dějin. "Sakra!" vykřikla Miyu a rozhlédla se po spoušti na zemi.
"Nemůžeš dávat pozor?" zabručí chlapecký hlas nepříjemně. Dívka zvedla pohled od papírů a oči zaryla do tváře mladíka před ní, aby mu dala najevo, že se jí neměl plést do cesty on a že by jí měl pomoct posbírat poznámky-ovšem místo křiku ze sebe nevydala ani hlásku.
Neschopna slova zírala na něj-na toho, kdo ji málem porazil. "Ty jsi-?"
"Další fanynka…" odfrkne si mladík pohrdavě, jediným pohybem hlavy si odstraní patku z očí, otočí se na podpatku a odchází v doprovodu ředitele školy pryč.
Miyu jen dál stála na tom samém místě mezi papíry s poznámkami a hleděla na záda svého idola… Rjo byl u nich ve škole? Proč?
Konec 1.dílu

NESNÁŠÍM TY, CO...

22. října 2010 v 23:15 | Hatake Yasu |  ANIME & MANGA
Takže čím začít :) Jelikož je tohle můj první článek na prvním blogu, chci hned na něco upozornit.
Dívejte, hele, promiňte, ale opravdu to myslím vážně, nejsem žádnej psychopat, ale to, na co upozorním mě dokáže dost vytočit:

1) Takže problém číslo jedna zná asi každý/á OTAKU (kdo neví kdo to je, pochopí z článku - možná).
Je to vysoce neinteligetní počínání našich spoluobčanů, co mají v hlavě zabudovanou rovnici:
anime + manga = POKEMON --> minimální inteligence OTAKU
Proč? Protože přeci Pokemoni jsou pro děti! Neexistuje nic jiného než Pokemoni (mimochodem dobrý anime, něco proti? >.<). A tak jsou z naší velmi vydařené společnosti Otaku odsouváni na okraj, ostatní (ti lepší přeci...) se je snaží shazovat, urážet každým slovem a mnohdy až-šikanovat. Za to, že se dívají prý na Pokemony... Takže se dostáváme k jádru problému-ANIME NENÍ JEN O POKEMON!
Nejdřív si o tom něco najděte a pak povídejte tyhle kraviny!
-------------------------------------ANO, JSEM OTAKU A JSEM NA TO HRDÁ-------------------------------------

2) Info pro OTRAVY
Jestli se vám tu něco nelíbí, hm, co mám dělat, prostě se přesuňte na jinou stránku a dejte mi pokoj :) NEstojím o Vás ;) S pozdravem Hatake Yasu

3) Jestli uvidím něco typu: "Sorry for spaming"-zaječím.

YASU